Stop kyberšikaně

Podcasty

Rozhovor se slečnou Marií, která zažila osobní zkušenost s šikanou již na základní škole. Jaký je její příběh, co jí ne/pomáhalo, jak tato zkušenost ovlivnila její život a proč je důležité se o tomto tématu bavit? To vše se dozvíte v této epizodě.

Celý díl podcastu najdeš na: https://open.spotify.com/episode/7mV7wh5jR43N28W9AvP6dm?si=M6etfmHPRnKII0toV_NHSg

Chceš i ty být součástí, sdílet svůj příběh a ukázat ostatním, že v tom nejsou sami? Klikni a vyplň anonymní dotazník: https://forms.gle/fBqdiiSureEAZJo58

Sdílíme vám příspěvek od neziskové organizace LOCIKA, jenž se nám velmi zalíbil, a proto bychom ho rádi sdíleli dále. Dle průzkumu Evropské unie se v České republice vyskytuje až 7 % lidí, jenž trpí úzkostí nebo depresí. Zvláště v této nelehké době se střetáváme s lidmi, kteří mohou reagovat způsobem pro nás nepříjemným. To však neznamená, že je toto jejich obvyklé chování. Je důležité pokusit se pochopit druhé. Snažme se být vůči nim více ohleduplní.

https://www.facebook.com/863066993754032/posts/3490723527655019/?d=n

Linda D. - 35 let

Šikana se neobjevuje pouze ve školách, ale může vás potkat také v budoucím povolání. Šikana v práci není nic neobvyklého, jen je to něco, o čem se tolik nemluví. Tato žena s námi sdílela svůj příběh a našla způsob, jak se s šikanou v práci vyrovnat a zvládnout ji, ale trápila se mnoho let. Důvod je nejspíš ten, že v jejím zaměstnání nikdo utiskování a šikanu neřešil. Na různé formy šikany by si měli dát pozor zaměstnavatelé a tyto problémy se svými zaměstnanci řešit.

„Je těžké se bránit tichéšikaně, která není vidět ostatními. Agresor to ví, a podle toho útočí o samotě, aby to nebylo možno nijak dokázat. A pokud je agresor spojen s více osobami, šikanovaný jen těžce boj proti němu a smečce vyhraje. Záleží, jak odolný, silný, vytrvalý, trpělivý je šikanovaný a jak chytne do pasti celou smečku, přinejmenším agresora, vůdce smečky. V práci, a nejen v práci, to je většinou kvůli rivalitě o vyšší místa, žárlivosti na šikovnost, někdy kolektiv spolu s vedením ničí systematicky osobu chytrou, pracovitou, upřímnou, bezelstnou, jen proto, že nechodí na kávičku po práci, na večírky, atd. A když nemá agresor a jeho smečka žádný důkaz o špatně provedené práci a kvalitě výkonu šikanovaného, tak umí den po dni znepříjemňovat pracovní prostředí natolik, že se šikanovaný nakonec rozhodne dát výpověď, i když ví, že nic neprovedl, ale když nemá zastání ani v případě, kdy se ozve na vedení (vedení vyhovuje, že je tam tažný kůň, kterého nevyhodí, protože je pro něj velkým přínosem), nezbývá mu, než tichý boj vzdát (odejít) a uhrát to tak, že si našel nějakou lepší nabídku nebo zůstane doma, ale uvnitř se mu uleví, sice na chvíli, protože kvůli tiché šikaně odejde ze zaměstnání i přesto, že ho moc baví, živí ho, čekají jej existenční těžkosti. A když už si člověk myslí, že je vše zažehnáno a nastoupí do nového zaměstnání, zjistí, že se mu lepí smůla na paty, protože v novém zaměstnání je známý a velký kamarád agresora, kvůli kterému šikanovaný odešel z původního zaměstnání. No a tichá šikana se opakuje, pokračuje a pak si řeknete, že nejlépe, jak vyzrát nad tichou šikanou, je dělat, že to nevnímáte, usmívat se a dávat si velký pozor … A věřit tomu, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá … Ono na každého jednou dojde a v mém případě došlo! Mám se líp a známý agresora se se mnou spřátelil a chválí mě. To se týká mého zjištění u dospělých v zaměstnání. Věřím, že jsou i zaměstnavatelé, kteří šikanu řeší hned spravedlivě. Já jsem si na to musela počkat několik let. Co se týče týraných malých dětí a týraných žen, hlásit, hlásit na linku bezpečí, pokud nemá týraná osoba nikoho, kam by mohla jít a být v bezpečí a klidu. Hlavně se nestydět, nechránit agresora, zejména ženy si pak nechtěně, že jsou týrány muži, vylívají zlost na dětech, i když to tak vůbec necítí a nechtějí.“

Pokud se stanete obětí domácího násilí, ať už jako dospělý nebo dítě, nebo se ocitnete v blízkosti někoho, kdo je obětí násilí neváhejte a ohlaste to! Není ostuda říct si o pomoc. Nejste v tom sami!

Amanda Todd – 15 let

15 letá Amanda 3 roky trpěla nesmírně krutou šikanou, na které se podílela spousta lidí.

Ve 12ti letech potkala na chatu muže, který ji přesvědčil, aby mohl on-line vyfotit její ňadra. O rok později chtěl, aby se vyfotila celá, jinak všem pošle předešlou fotku. Amanda odmítla a následně se objevila stránka na facebooku, kde profilovým obrázkem byla právě její ňadra. Profil se rozšířil mezi její spolužáky a v tu chvíli se šikana rozpoutala.

Amanda změnila školu, přestěhovala se a doufala, že vše bude už v pořádku. Ale šikana a stará fotka ji pronásledovaly i tam. Léta trpěla a nikomu nic neřekla. Byla velice zranitelná a nedokázala s touto situací bojovat, až se oběsila.

Později se zjistilo, že se jednalo o 32 let starého muže, který nabízel dívkám přátelské rady na chatu a poté jejich důvěry zneužíval k nafocení intimních fotek a vydírání.

Patrik K. – 13 let

Třináctiletý chlapec z Česka byl opakovaně napadán spolužáky. Útoky začaly slovně, ale stupňovaly se, až přerostly ve fyzické napadání. Později došlo i k zesměšňování velmi vulgárními výrazy a opakovaným fyzickým napadáním nejen ve škole, ale i mimo ni – škrtili jej, bili a kopali po celém těle. Nakonec jej připoutali ve třídě izolační páskou k židli, povalili jej na zem a chtěli mu šlápnout na hlavu. Vše bylo natáčeno prostřednictvím mobilního telefonu.

Prohlédněte si další příběhy.